Manobhav - SANTOŠ

Namaste, vitam Vas na dnesnim satsangu, dnes si budeme vypravet o dalsim slove, kt vysvetluje Ashtavakra krali Janakovi a ktere je dulezite i v dnesni době.

Lide toto slovo pouzivaji velice bezne a casto, nicmene v mem prociteni je toto slovo nedostatecne pochopeno. Jedna se o slovo Santos, ktere se preklada jako spokojenost. Co to vlastne je ? Ve vetsine psychologickych klinikach jde o casto doporucenou medicinu, doporuceni pro stastny zivot

Ale jak ke spokojenosti dochazi ? A co to je ? To by melo byt pochopeno.

Tento termin a jeho definici jsem nejdrive probiral s Bapujim panem Kiranem (pan Kiran je predsedou ACE – Evropskeho Ayurvedskeho konsorcia) a on mi odsouhlasil, ze to muzu definovat takto, jak Vam to ted vylozim.

Santoš – spokojenost je poznani prijimani. Jedna se o dve slova – poznani a prijeti. Ale znovu my mame problem jak chapat slovo poznani.

Poznani vychazi ze slovesa znat. Znat se stane, kdyz posbirame predmety z okoli skrze smysly a zprocesujeme jejich kvality v mysli. Timto procesem se stava znani. Je to proces znani a jeho vysledkem je poznani. Takze poznani, kt se stane venku a uvnitr se zpracuje. Napr. vidim Jogabi a vim, ze tu je. Nicmene toto neni jediny zpusob, jak se staneme jistymi ohledne neceho, co vnimame. Je to pouze jeden způsob, jak poznat pravdu.

Dalsi slovo v sanskrtu je slovo Bhodh. Toto slovo, pocitove, znamena, ze něco vznikne uvnitr a tam to take zustane. Napr. vidim Jogabi a vim, ze tu je. Toto znani je proces vnimani pres smysly. Jiny priklad je „ja jsem tu“. To neni vnimane mnou samym. Tento priklad ilustruje slovo Bhod. Nemuzu se vnimat smysly, ale presto vim, ze jsem tu.

Bud znani probiha pres smysly nebo pres nitro. My zijeme zivot a prozivame pocity, myslenky a vnimame zivot smyslove nebo muzeme prozivat zivot uvnitr sebe a to je take zivot.

Znalost, poznani, kt prichazi z nitra se nazyva cintant – proces znani uvnitř – je první typ poznani. Znalost prichazejici skrze smysly je druhy typ poznani. Muzeme tedy dojit k pravde pres smyslove vnimani nebo skrze vnimani nitra tj. cintant. Zpet k definici Santos – spokojenost – poznani prijimani.

Druhe slovo v této definici je prijimani. Ja prijimam, ze je tu Jogabi. Toto prijeti a poznani, ze to prijimam, postavi zaklady spokojenosti.

Slovo prijeti potrebuje vetsi rozpitvani.

Prijimani je jednotka, dimenze gun, kt se povazuji za prijimany predmet. Co je jednotkou, meritkem prijeti ? Jsou to smysly – vidim Jogabi. Variace jsou: je tu jen Jogabi, chybi tu Prem, lidi nechapou – vsechny tyto okolnosti take prijimane.  Muze byt prijimano, ze Svetlana nemuze celou noc spat, protoze se tesi na satsang. Vsechno muze byt prijimane – hodnoceni, libo – nelibo, trapeni – vse muze byt akceptovano.

Co vsechno, co mi prijimame, to definuje ramec nasi spokojenosti. Prijimani potrebuje referencni bod a srovnani s timto referencnim bodem. Timto clovek zjistuje, zda mu neco chybi nebo zda mu neco prebyva. Napr. cesi neumi mluvit anglicky a to je pro mne reference, ze na anglicky satsang muze prijit jen nekdo.

V poznanvani prijeti poznavame co je referencni bod a vuci cemu se srovnavame. Pak muzeme videt to, co prinasi pocit spokojenosti a nespokojenosti. Vybirany predmet a vuci cemu jej porovnavame. Reference a porovnavani – premyslenim nad tim prinasi poznani.

Vnimani externiho predmetu nebo predmet, ktery je posuzovan v nitru a pak vybereme referencni bod a porovnáváme – to je proces poznavani při kterem dojde k pocitu spokojenosti/nespokojenosti.

Pri srovnavani mysl pouziva 5 predmetu mysli (vicaran, uh, sankalpa, cintan, deja) a dochazi k pocitu spokojenosti nebo nespokojenosti. Pokud je referenci (meritkem) to, co mam, pak vse co se vuci tomu porovnava znamena seznam toho, co mam. Pokud meritkem (referenci) je to, co nemam, pak list toho, co nemam, bude take nejaky.

Pokud list toho, co nemam bude delsi nez list toho co mam, pak bude pocit nespokojenosti. Na mem pristupu zavisi, co vyberu jako referenci. To co bude meritkem, podle toho bude mala nebo velka spokojenost.

Pocit spokojenosti/nespokojenosti – to je koren/faktor, ktery se projevuje v dalsich pocitech a emocich.

Spokojenost prinasi pocit naplneni, nespokojenost pocit nedostatku, prazdnoty. Pokud dale budeme pokracovat v analyze, pak spokojenost prinasi pocit naplnenosti a vybiraji se guny Guru, Sthir, Sandra, Sita.

Metabolicky proces v tele vytvari vice stability. Pokud je pocit nespokojenosti – pocit nedostatku, prazdnoty – to vybere dravja guny – Laghu, Usna, Khar, Drav, Suksma, ktere podporuji poruchy vat a pitt. Podobne nase premysleni, poznavani ovlivnuje nase fyzicke telo. Takze v pripade poruch vat a pitt, se musi pochopit, ze je zde zastoupeny pocit nespokojenosti. A co prinasi pocit nespokojenosti je vyber referencniho bodu (meritka), takze jeho zmenou muze dojit k navyseni spokojenosti a tim vyrovnani dos vat a pitt v tele.

Zakladem je tedy prijeti, na ktere se pak nabaluje spousta jinych pocitu a reakci. Cloveka ma bud schopnost zmenit referenci nebo tuto referenci nema. Zalezi na pristupu cloveka.

Clovek muze byt dite, dospeli, staroch, zombie :o) a vzhledem ke sve zralosti clovek vybira referenci nebo jeji zmenu. Co je ta dispozice, ktera to ovlivnuje ? Zalezi na zralosti mysli, zralosti daneho cloveka.

Napr. male dite 3 roky stare. Jogabi jako ucitel uci toto male dite kreslit. Nakresli slunicko a ukazuje mu, jak ona kresli slunicko. Dite ji napodobuje a udela par car. Jogabi je cela stastna, i kdyz obrazek vubec nepripomina zadne slunce a da diteti cokoladu. Po 30 letech potka dite, kt je ted 33 leta zena a poprosi ji, aby nakreslila slunce a zena ji rekne – dej mi nejdriv cokoladu. Co to znamena ? Zena neni dosud zrala, nez by nakreslila obrazek, tak nejdříve ceka cokoladu. A to Jogabi prekvapi, protoze neocekava, ze zena ve svych 33 letech bude chtit cokoladu pred nakreslenim obrazku.

Tzn. Mysl zeny není dozrala. Dochazi u ni jen k nezralému poznani. Pokud mysl neni zrala, neni schopnost poznani. V techto pripadech vek nehraje roli. Vek neni meritkem zralosti. Zralost je prirozeny proces, neni faktorem casu. Zralost je shakti – bozska sila, sila z Deva lok (Bozsky svet, koncepce 3 svetu – 3 loka bude je vysvetlovana v ramci modulu Ajurvedska psychologie, který se vyucuje na Ajurvedske Universite v Praze).

Takze spokojenost je absolutne v nasich rukach a zalezi jen na nas jakou referenci (meritko) pro srovnavani vybirame.

Zde moderni psychologove pouzivaji pozitivni a negativni pristup, kt vede k pozitivnimu nebo negativnimu mysleni. Takto to take muze byt poznavano, nicmene korenem stale zustava vyber referencniho bodu.

Santos – spokojenost je nejvice podstatny faktor lidskeho zivota. Vse ovlivnuje. Kvalita zivota je dana mirou prijeti. Je to umeni ziti. Poznanim tohoto muzeme ovlivnit nas zivot.

Je zde nejaka otazka ? Pokud není, dekuju moc vsem za pozornost a hari aum.

Naslysenou priste.

Language